Roelandt Savery

Roeland Savery a dodo opět v Praze

Národní  galerie v Praze ve spolupráci s Broelmuseum  Kortjik připravili v prostorách Schwarzenberského paláce výstavu Roeland Savery ve službách císařeRudolfa II.

Vlámský malíř a rytec Roelandt Jacobszoon Savery se narodil roku 1576 v Courtrai v jižním Holandsku, nicméně do Haarlemu se přestěhoval ještě jako dítě v roce 1585 se svými rodiči – jeho rodiče byli Anabaptisté a kvůli španělské nadvládě nad svým územím byli nuceni opustit svůj domov s celou svou rodinou, která v té době čítala syny Roelandta, Hanse 1564 – 1622) a Jacoba (1565 – 1603), kteří se později také stali malíři. Savery se naučil malovat v jedné amsterdamské malířské dílně, kde byl v té době tovaryšem jeho starší bratr Jacob, a kde také studoval Hans Bol. Velkou inspirací pro Saveryho tvorbu byl Jan Brueghel starší, jehož pečlivý styl Savery velmi obdivoval. Savery byl velmi vyhledávaným malířem mnoha panovnických dvorů Evropy – nějakou dobu působil na dvoře Jindřicha IV. ve Francii a na dvoře císaře Matyáše ve Vídni, ale nejvýznamnější byl jeho pobyt v Praze na dvoře císaře Rudolfa II., kde Savery pobýval v letech 1603 až 1612. Na dvoře Rudolfa II. byl Savery velmi oblíbeným, pro Rudolfa vytvořil mnoho významných kreseb a maleb exotických zvířat (mezi jinými také dnes již vyhynulého ptáka doda, ale také pelikánů a pštrosů), které Rudolf choval ve svém vyhlášeném zvěřinci. Savery se proslavil také díky svým obrazům zátiší s květinami, ale také díky pohledům na města a krajinám, které za svého putování po Evropě navštívil. Všechny typy Saveryho maleb se staly výtečným základem pro další rozvoj holandského malířství.Savery se usadil roku 1619 v Utrechtu, kde si založil vlastní úspěšnou rodinnou malířskou dílnu. Savery údajně po dlouhé duševní chorobě zemřel 25. února 1639 v Utrechtu.

Dodo, nebo chcete-li Dronte mauricijský či Blboun nejapný. Dodo byl nelétavým ptákem a jeho nejbližšími příbuznými byli holubi. Měřil kolem metru, vážil něco málo přes 20 kilogramů a dominantním prvkem jeho postavy byl silný zahnutý zobák. Jméno dodo pochází z portugalštiny a znamená “hloupý”. První zprávy o tomto tvorovi pochází totiž právě od portugalských mořeplavců, kteří přistáli u břehů Mauritia a tyto ptáky zde spatřili. Své nelichotivé pojmenování získal díky své bezmezné důvěřivosti vůči námořníkům a prvním osadníkům z Holandska, protože do té doby neměl na ostrově přirozené nepřátele. Ačkoli se prameny různí v datech, kdy byl na Mauritiu spatřen poslední dodo, jisté je, že se tak stalo někdy koncem 17.soletí (pravděpodobně 1681).

Na uvedení výstavy zaznělo několik lingvistických perliček z této doby Breughel – u nás zejmána pány študenty používaný slang brajgl a z nizozemštiny glas sklo díky výslovnosti g – ch chlast.

_{Výstavu budou doprovázet kurátorské prohlídky a výklady, například ke zmíněnému vyhunulému opeřenci. Pokud výstavu nestihnete v Praze, následně bude pokračovat v malebném Kortrjiku.}

 více:   www.broelmuseum.be     www.savery.eu       www.ngprague.cz