Cestou necestou
47. Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha
hlavní cenu Grand Prix Golden Prague získal letos film britské společnosti BBC TV nazvaný The Ballet Boyz - Svěcení jara. České kříšťály obdržely dokument Edward Elgar - Muž za maskou a snímek Carmen. Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin patří filmu Zvuky pod sluncem.
Moji cenu získala speciální projekce Gustav Mahler, již uváděl režisér Petr Ruttner. Ukázka https://www.youtube.com/watch?v=pTB6vjY_9rI Hloubka hudby, osudovost, spjatost s přírodou v dokumentu nedokáže neoslovit.
Petr Kolumbus 2010
Film Antikrist
Nejtemnější souhvězdí lidské duše – bolest zlost a žal. Postmoderna v Evropském umění jež je charakterisována dvěma slovy: „vše dovoleno“ . A její dvojník ve Spojených státech – multikulturalismus s mnohými přenesenými prvky, zde dle mého soudu až po synkretické voodoo.
Tak bych charakterisoval nový film dánského režiséra Larse von Triera zakladatele filmařského hnutí Dogme 95, který nenápadně v pozdních večerních hodinách přichází do našich kin.
Mladý pár se v něm uchýlí do chalupy v lesích, kde truchlí ze ztráty svého dítěte. Brzy jsou však oba vyrušeni podivnými událostmi a předtavami, které jim nedopřejí pokoje…
Film je možno srovnávat s Bergmanovým Čas vlků, dala ba se nalézt řada paraler, stejně tak jako s Tarkovským, jemuž Trier film věnoval. A název filmu – dle Nietzscheho Antikrista, ze kterého ovšem režisér, jak pravil, přečetl pouze první dvě strany.
A na závěr jedno poučení z filmu – žena když pláče, tak připravuje intriky, nenechávejte ji dlouho plakat.
Petr Kolumbus
Má význam poznat pravdu za každou cenu?
Tak se můžeme otázat po shlédnutí filmu HLÍDAČ č. 47. Toto drama o lásce, vášni, smrti a trestu vyšlo koncem roku 2009 i na DVD v edici České televize.
Hrdinou příběhu je železniční hlídač Josef Douša, který se vrací z první světové války a doufá, že na samotě ve strážním domku, s krásnou mladou ženou , zapomene na všechny hrůzy, které nedávno prožil. Jednoho dne zachrání mladého muže před skokem pod vlak. Ten se však zamiluje do jeho ženy, která jeho vášeň opětuje. Douša dočasně ohluchne. Ale nikomu nepřizná, že se mu sluch opět vrátil. I nadále předstírá svoji hluchotu, aby zjistil, co si o něm, i o tušeném vztahu jeho ženy k mladíkovi, lidé říkají za jeho zády.
Hluchý víc slyší, ovšem pravda je zde nebezpečnou zbraní…
Vedle skvělé režie Filipa Renče srovnatelné s Reqiem pro panenku stojí strhující herecký koncert Karla Rodena, pěkný herecký výkon Lucie Siposove a nádherná kamera Karla Fairaisla.
Vedle příběhu film potěší i milovníky historické železnice z počátku první republiky, kdy měla trochu jiný zvuk než dnes. Hudba, staré parní soupravy, kouzelná zimní krajina a drezína na ruční pohon vás ještě více vtáhnou do děje.
Petr Kolumbus
Křest CD Kamila Nývltová
12.02.2010
pokřtila své debutové CD Kamila Nývltová. Jeho kmotry byly Michal David, Daniel Hůlka a Hanka Křížková. Křest proběhl v netradičním prostředí na Hrubé Skále, kde Kamila točila svůj první videoklip k písni „Son of a Prechaer Man“. Kamila v průběhu křtu vydražila svoji fotografii a výtěžek ve výši 13.465Kč na místě předala Taťáně Kuchařové nadaci Slunce a Krása pomoci
Vlasy
Vlasy vytváří nedílnou součást image ženy a nejen. Jak prohlásil na křtu knihy Vlasy Karel Got, když svěří své vlasy do péče autorky v jejím salonu, připadá si jako součást uměleckého díla u sochařky.
A tak známé nakladatelství Grada u nás vydalo první českou designovou knihu o vlasech, knihu VLASY autorek Petry Měchurové a Zuzany Vilímovské
Kniha provází laiky i profesionály či budoucí kadeřníky světem vlasů od jejich zrodu a vlastností přes rozmanité střihy, barvy a styling až po speciální příležitosti, které s námi naše vlasy prožívají. Spolupráce Petry Měchurové (u nás i ve světě uznávaná kadeřnice proslulá díky prestižní mezinárodní ceně Grand Trophy AIPP 2009) a Zuzany Vilímovské (šéfredaktorka časopisu Beauty Salon), zaručuje nejen zajímavé čtení, ale i krásný design a obrovské množství fotografického materiálu.
Ve spojení s nádherným uměleckým prostředím v Siddharta Café hotelu Buddha Bar v Praze udělala kniha svůj první krok do života čtenářů a přejme jí tak hodně úspěchů.
Petr Kolumbus
Více
https://www.buddha-bar-hotel.cz
Cesta do podvědomí – hudba.
Jak pravil již před hezkými pár lety Freud - sen je královská cesta do podvědomí. Ale jak je to pak v této oblasti s hudbou?
Filosof Aristoteles řekl o hudbě: „Jakákoli hudba je tvořena melodií a rytmem… Hudba má schopnost formovat charakter. Způsob aranžmá je tak významný, že je možné rozlišit vliv různých druhů hudby na charakter. Jeden například působí melancholicky, jiný přecitlivěle, další podporuje útěk z reality, jiný sebekontrolu, jiný nadšení a tak dále.“
Hudba je překvapivě lstivé umění s bezpočetným množstvím měnících se emocionálních významů. Tvoří ji mnoho součástí a v poměru k těmto komponentům může být buď zklidňující nebo nabuzující, povznášející nebo vulgarizující, přemýšlivá nebo vedoucí k orgiím. Může působit silou pro dobro nebo i pro zlo. Není překvapením, že „jak filosofové, tak komentátoři vyzdvihují dvojí účinek hudby. Hudba může být silou pro dobro vedoucí k čistým, duchovním, vzácným či vznešeným hodnotám. Může být ale i silou pro zlo, dokáže posloužit tak účinně dnešnímu machiavelismu, kdy účel světí prostředky.
Harmonie lidského těla je založena na rytmu. Tato stejná rovnováha, ten stejný vztah závislosti cyklů a rytmů je v lidském těle zvláště zjevný. „My lidé jsme ve své podstatě rytmické bytosti. Vše od cyklů našich mozkových vln, po tlukot našeho srdce, náš cyklus trávení, či spánkový cyklus – vše pracuje v rytmech. Jsme vlastně hromada cyklů naskládaná na jiných cyklech, takže jsme uvnitř jasně organizovaní jak k vytváření, tak k reagování na rytmické projevy.
Nedávné výzkumy potvrdily, že zvuk je možné používat na ovlivnění a změnu mozkového vlnění. Změny těchto hodnot vytvářejí změny vědomí, což může vyvolávat různé mystické stavy. Ti, kteří využívají zvuk pro duchovní či magické záměry si toho často nejsou vědomi. Zkoumání těchto praktik od hinduistického používání mantry po šamanskou praxi monotónního prozpěvování a bubnování však ukazuje, že principy rezonance jsou běžně používané na navození extáze, akustické působení změny osobnosti či naopak na léčení.
Jak je možné, že hudba vchází a přetváří svá poselství v lidském těle? Každý většinou rozumí základnímu procesu, který probíhá v uchu, kdy se zvukové vlny – vibrace dotýkají ušního bubínku a pak mění na nervové a chemické impulsy, jež jsou registrovány v mysli jako rozdílné druhy zvuků a tónů či hlasů. Co ale většina neví, je že „kořeny auditoriích (sluchových) nervů jsou daleko obsáhleji distribuované a mají více rozsáhlých spojení, než nervy ostatních smyslových orgánů…. (Díky tomuto rozsáhlému pokrytí) je sotva nějaká funkce těla, jež by nebyla ovlivněna pulsacemi a harmonickými kombinacemi hudebních tónů.
Jak je možné, že hudba vchází a přetváří svá poselství v lidském těle? Každý většinou rozumí základnímu procesu, který probíhá v uchu, kdy se zvukové vlny – vibrace dotýkají ušního bubínku a pak mění na nervové a chemické impulsy, jež jsou registrovány v mysli jako rozdílné druhy zvuků a tónů či hlasů. Co ale většina neví, je že „kořeny auditoriích (sluchových) nervů jsou daleko obsáhleji distribuované a mají více rozsáhlých spojení, než nervy ostatních smyslových orgánů…. (Díky tomuto rozsáhlému pokrytí) je sotva nějaká funkce těla, jež by nebyla ovlivněna pulsacemi a harmonickými kombinacemi hudebních tónů.
V dávných i v moderních civilizacích pomáhala hudba synchronizovat pohyby lidí. (Lidové písně při práci, pochodování vojáků, tanec…). Experimenty na pracovištích ukázaly, že hudební rytmus má vliv na preciznost a přesnost práce. Specielně vybraná hudba zvyšuje pracovní schopnost svalů. Zároveň také tempo pohybů pracovníka se mění se změnou tempa hudby. Ale např. pokud je rytmus rozdílný od rytmu psaní na stroji, snižuje se přesnost. Stejné ztráty koordinace se dosahuje mícháním rytmických stimulů jako např. blikajícího světla, je-li rytmus pulsace nejednotný s rytmem hudby. V takových podmínkách se lidské pohyby stávají nevyzpytatelné a nepravidelně trhavé.
Pozadí spočívá v tom, že „Zvukové vlny ovlivňují nervový systém a skrze něj dávají v rytmických sekvencích šoky svalům a způsobují jejich kontrakce. Tím působí trhavé pohyby rukou či nohou. Zabránit této reakci může pro některé znamenat doslova vědomé zkrocení svalů.“ Je zjevné, že tělo odpovídá na podněty bez vědomého použití úsudku a můžeme tedy očekávat účinek na něj podle toho, jestli je přicházející rytmus v souladu s rytmem těla.
Styl, jež ovlivnil svými rytmickými důrazy byl Jazz. Tento styl nerespektoval mnohé zákonitosti hudby. Během 50 let to byla dominantní forma černošské hudby. Podobné principy přebral také Blues, jež vyšel ze spirituálů a gospelů. Brzy i ostatní hudebníci přebrali hudební prvky těchto stylů a stávali se stále více populárnějšími. Bili mezi nimi Elvis Presley, Jerry Lee Lewis, Gene Vincent, Buddy Holly, Bill Haley a jiní. Jejich hudba se postupně přestala nazývat rytmus nebo blues ale byla známá od jménem Rocn and roll. Byla to převážně taneční hudba. Byla přijata jako spojnice pro dospívající, jako příležitost pro agresivitu a všeobecný moderní standart. Její neústupný rytmus a vlečící se blues … si nárokovaly fyziologické reakce. „Takže hrubá přímá synkopace rock and rollu se fyzicky projevila ve snaze uvolnit se, pošlapat staré formy a skutečně projevit pocity. Sami hudebníci se u hraní pohybovali a tančili, žádajíce po posluchačích aby i oni odhodili své zábrany.
Od 60. let se rock stává více než hudebním stylem – ale spíše sociálním a politickým médiem a životním stylem pro mladé muže a ženy. Zahrnuje všechny kultury a šíří se do všech koutů společnosti. Je mocným činitelem černošské hudby i jejich zkušenosti. Díky němu se také rozšířil černošský taneční styl a jejich pocity. Ve své podstatě je to nástroj vzpoury a revoluce, soustředící se na problém utlačenosti a nespokojenosti civilizace. Ovšem s novým pocitem sebeosvobození přinesl tento styl také nové problémy – zoufalství, drogy, nevěru a odcizení stabilním, tradičním hodnotám.“
Inu rád si poslechnu všechnu hudbu, která mne dokáže oslovit ať už je to pop, jazz, rock, klasika, balady atd. Článek v mém podání není určen k tomu abych vás zrazoval od vaši oblíbené hudby ale k tomu, aby jste se zamysleli jak na vás hudba působí a jak hluboko si jí do svého podvědomí pustíte.
Petr Kolumbus